Revize, kontroly a zkoušky kotlů 3. a 4. třídy
Revize kotlů jsou velmi důležité a žádný majitel takového zařízení by je neměl zanedbávat; je koneckonců zákonem povinná. Revizní technik by se tak měl u takového kotle objevit v pravidelných intervalech nejméně jednou za tři měsíce, aby se předešlo případným haváriím. Není jistě třeba dodávat, jak závažné následky může taková nehoda mít.
Různé druhy plynových kotlů
Existuje hned několik typů středotlakých kotlů, které rozlišují nejen výrobci a zákazníci, ale i zákon. Podle vyhlášky č. 18/1979 Sb. se kotle dělí do čtyř hlavních tříd na základě množství vyráběné páry nebo horké vody:
- Kotle 1. třídy jsou parní kotle vyrábějící více než 115 t páry za hodinu.
- Kotle 2. třídy jsou parní kotle vyrábějící 50 - 115 t páry za hodinu, nebo horkovodní kotle s výkonem nad 35 megawattů.
- Kotle 3. třídy jsou parní kotle vyrábějící 8-50 t páry za hodinu, nebo horkovodní kotle s výkonem 5,8-35 megawattů.
- Kotle 4. třídy jsou parní kotle vyrábějící maximálně 8 t páry za hodinu, nebo horkovodní kotle s maximálním tepelným výkonem 5,8 megawattů.
Z hlediska povinnosti nechat provést revizi a kontrolu však nezáleží na tom, zda jste vlastníkem kotle 1., 2., 3. nebo 4. třídy.
Různé druhy plynových kotlů
Kromě výše zmíněných kontrol plynových zařízení je nutné provádět ještě tzv. revize. Před uvedením do provozu je to tzv. výchozí revize. Zpravidla je součástí dodávky nového kotle a je prováděna spolu s montáží. Každé následující tři měsíce se poté provádí prověření provozní bezpečnosti kotle za provozního tlaku a běžných podmínek – tzv. provozní revize. Provozní revize je nutné zajistit i v případě, že byl plynový kotel více než 6 měsíců mimo provoz, byl nějakou dobu odstaven nebo na něm byla prováděna generální oprava či jiný výrazný zásah do jeho chodu. Výsledkem každé provozní revize je zpráva o stavu plynového kotle.
O něco důkladnější je tzv. vnitřní revize, která se provádí jednou za rok. Při ní se ověřuje stav vnitřního povrchu tlakového celku, zkontroluje se (ne)přítomnost korozních jevů a případných usazenin. Po každé vnitřní revizi je nutno provést ještě zkoušku těsnosti.
Nejméně jednou za devět let je poté nutno provést tlakovou zkoušku, která se provádí zkušebním tlakem větším, než je maximální provozní tlak zařízení. O každé provedené revizi provede revizní technik záznam a vystaví revizní zprávu, kam zaznamená zjištění stav tlakového zařízení.